1. |
Bez olova
03:32
|
|||
Na mém druhém břehu
nikdy nedovedu
prožít všechna tajemství.
Tam se můžu schovat
nahlas obdivovat
štěstí co mám se štěstím.
Můžu nelitovat,
navždy opatrovat
bezvýznamná vítězství.
Ve všech časech
a na všech místech...
Z břehu na břeh.
Zastavím se.
Pak nahý klečím v těhotné řeči.
Mohu dýchat bez bolesti
už je to lepší.
Vidět barvy nevinnosti
budoucnost zvětší.
Do všech časů ponořím se.
Z břehu na břeh.
Nevrátím se.
|
||||
2. |
Uzené ve dvou
03:42
|
|||
Trochu se bojím, dívám se za sebe
a ve tvém obraze je někdo jiný.
Zavírám okna, zamykám dveře
a ve tvém obraze je někdo jiný.
Někdo jiný je ve tvém obraze,
a někdo jiný je na mém místě.
Někdo cizí je ve tvém obraze
a někdo cizí je na tvém místě.
Trochu se bojíš, díváš se za sebe
a v mém obraze je někdo jiný.
Zamykáš dveře, zavíráš okna
a v mém obraze je někdo jiný.
Někdo jiný je v mém obraze
a někdo jiný je na mém místě.
Někdo jiný je v mém obraze
a někdo cizí je na mém místě.
Jsem cizí, jsem jiný...
|
||||
3. |
Jamon Serrano
03:41
|
|||
Někdy jsou sny rychlejší.
Srdce není zdejší.
Myšlenky odvážnější mu schází.
Rozum s odvrácenou tváří
se na mě dívá.
Moje múza není živá a nemá křídla.
Venku čeká krása.
Zmrzačená spása co se rodí každý den.
Jako modlitba.
Vina cizích jmen.
Jako modlitba.
Tichý nepřítel.
Sirotkem požehnání.
Odpuštění bez pozvání.
Co se rodí s každou nocí?
Falešní proroci.
Bílé záclony.
Sperma naruby a spása.
Myšlenky nejrychlejší.
V noci jsem nejsilnější.
Krátké dny a dlouhé sny mi schází.
|
||||
4. |
Mínus
03:06
|
|||
Míjím se s velkými věcmi
zadní vchody obejít.
Se mi nedaří pokořit, udeřit.
Na pravou míru.
Míjím se s malými věcmi
tvoje touhy obejít.
Se mi nedaří pokořit, udeřit.
Na tvoji míru.
Minuty už čas nemají
mlčky se choulí k sobě.
Nahoru, dolů i navěky.
Možná i po svém.
Hodiny odvahu neznají
naproti není mé místo.
Udeřit, pokořit, zpět.
Na tvoji míru.
Já to znám tak co mi chceš?
Já to znám - tak konečně!
Snad někdy zastavíme, co pluje proti nám,
trhlinu objevíme
trhlinu v pochybách.
Možná že unavíme, co mluví proti nám,
trhlinu objevíme
trhlinu ve větách.
Já to znám tak co mi chceš?
Mířím jen nahoru, dolů jen zřídka.
Já to znám- tak konečně.
Můžu se nadechnout pod tvojí vodou.
Já se znám tak co mi chceš?
Miluji tělo a krev, kterou dýchá.
Já se znám - tak konečně.
První den, druhý den.
|
||||
5. |
||||
Nevím jak začít, když to chci skončit.
Studená malá ramena.
Nikdy se nesetkají.
Máte mé sny i odpovědi.
Stále sebe opakují.
V tiché síle, tiché přesile.
Sám proti vám.
Žhavý na chladném těle.
S vámi proti sobě.
Živý ve sladkém hrobě.
V každém malém snu jsem blízko.
Studená malá ramena.
Nevím jak začít, když to chci ztratit.
Jsem v každé kleci, kterou mi dáte.
V tiché síle, věčné přesile.
Tiché víře.
Nikdy nepřijde.
Nesu váš kříž.
Kam si mě dáte?
Nesu váš kříž...
A ten svůj – krásně.
|
||||
6. |
||||
Nočním srdcem tam a zase zpět.
Dotkni se chlopně třeba se zasměje.
Nočním srdcem, tam a zase zpět.
Dotkni se tepny třeba se zastydí.
A tím to nezkazíš.
Dotkni se Marie.
Vidím tě, přesně uprostřed.
Vzpomínám, jak ti říkají.
Cítím tě, přesně uprostřed.
Závidím jak si tě hýčkají,
snad ti to nezkazím.
Jak si tě hýčkají, jak ti říkají?
A moje ruce už nedosáhnou tak daleko.
Tak daleko jak bych jen chtěl,
tak daleko jak bych jen měl.
|
||||
7. |
||||
Noha mezi dveřmi a na ní stojí její sestry.
Hvězdy vrátit nahoru, prohrát cizí oblohu.
Ti nevadí, ti lichotí.
Opět pod hladinou.
I řečí jinou to slyším stejně
a zřejmě ne naposled.
Ještě více hvězdy.
Ještě více něhy.
Slova co se pletou,
s každou křehkou větou bojovat.
Mírně ospalá, tichá dohoda.
Nikdy nevadí, krásně lichotí.
Oči unaví i v noci dlouhý sen.
Čas na malou prohru
s trochou štěstí, cizí pěstí, najdu.
I řečí jinou s nohou pod hladinou,
každou křehkou větu spojovat.
Ještě více něhy.
Sestru každé prohry.
Slova co se pletou něžně mezi hvězdy.
|
||||
8. |
Mungo: The Incident
04:03
|
|||
Myšlenkou trochu studenou
donutíš kolena upadnout na ucho.
Zaklepou ti zády.
Zaklepou uvidíš, barevně a hned.
Náramně potichu, uslyšíš hned teď.
Nikdo tě nevolá, nikdo tě nečeká.
Dlaně ti nastaví ta trocha člověka.
Až na kost sedřené, dlaně co netuší,
že bolest všetečná tiše se chystá.
Pěsti vzhůru vztyčené,
dlaně teď už netečné.
Pěsti vzhůru vztyčené,
dlaně teď už zbytečné.
Pěsti silně zaťaté,
dlaně teď už netečné.
Pěsti silně zaťaté,
dlaně teď už zbytečné.
Spát to se hodí.
Mít stěnu svou, která tě ochrání,
která ti nabídne trochu ticha.
Trochu ticha.
|
||||
9. |
Nehty
04:52
|
|||
Mám hlavu v dlaních.
Tak se to hraje?
To jsem dřív nevěděl.
Ode zdi ke zdi...
Potichu a potichoučku,
pomalu a pomaloučku,
zarýváš svoje nehty,
Já je cítím skoro všechny,
skoro všechny.
Potichu a potichoučku,
pomalu a pomaloučku,
zhasínám tvoje oči.
Strašně se mi chvějí prsty.
Skoro všechny, skoro všechny.
Okradený strach se choulí v rohu
a já se bojím, že si mě nevšimne.
Kapička krve po kůži stéká,
začínám vnímat podzimní chlad.
To jsem dřív, to jsem dřív nevěděl,
že oči umírají jako poslední.
To jsem dřív, to jsem dřív nevěděl,
že oči zhasínají jako poslední.
|
Kauflant Moravskoslezský, Czech Republic
Kauflant is the alternative / punkrock band from Czech Republic. They started to play together in 2003. After several demo recordnings, finaly their first full-lenght release was born at the end of 2010. The self-titled album was released on CD and 12´ vinyl by Piper Records. ... more
Streaming and Download help
If you like Kauflant, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp